Bosonožství, bosý trim, mustang trim a další názvy lze shrnout pod název jednotný, a to je úprava bosých kopyt jednoduše korektura kopyt. Chovatel či majitel koně je dnes zejména prostřednictvím sociálních sítí a internetu doslova bombardován různými názory na to, zda koně podkovat či ponechat jeho kopyta bosá. Výsledkem je velký zmatek mezi mnoha nezkušenými klienty, kteří najednou obhajují návrat k „přirozené“ korektuře a k přirozenému životu a vůbec si neuvědomují, že jsme již dávno změnili všechny přirozené charakteristiky života a fyziologie jejich koní zavedením nutného ustájení, podestýlek, nošení či tahání břemen, sportovních výkonů, umělých povrchů, speciálních krmiv, šlechtění pro výkon a další. Ruku v ruce se tím se také v průběhu času změnil růst a především opotřebení rohoviny kopyta. Úprava bosých kopyt, každodenní péče o ně a samozřejmě i podkování, se stávají nevyhnutnými v mnoha situacích tisícileté domestikace.

 

Práce podkováře začíná už u narozených hříbat, kdy včasnou a kvalitní úpravou bosých kopýtek přímo ovlivňuje jeho vývoj a zdraví končetin v jeho dospělosti. Může svou kvalitní prací poskytnout mnoha hříbatům s angulárními nebo flexními deformitami končetin šanci na komfortní bezbolestný život, nebo na atletickou kariéru v budoucnu. V této době je schopen pozitivně ovlivnit zdraví a normální funkce kopyta, způsob došlapu, rovnováhu nesení hmotnosti koně končetinami, pravidelnost trvání jednotlivých fází kroku a další parametry, které jsou přímo ovlivněny pravidelnou a kvalitně provedenou korekturou.

 

V ČR je jistě převážný počet koní, kteří tráví život bosí a také velký počet koní, kteří pro svou práci potřebují podkování. Obě strany mohou žít plnohodnotný život. Obě strany však potřebují zkušeného a vzdělaného podkováře, který dobře odvádí svou práci, umí upravit kopyto bosé pravidelné i nepravidelné, zdravé i nemocné. Každý podkovář ve své praxi denně ošetří a upraví bosá kopyta mnoha koní a hříbat. Komunikuje přitom s majiteli, nebo chovateli koní a veterinárním lékařem v zájmu získání uceleného obrazu o využití ošetřovaných koní. Podkovářství totiž nezahrnuje pouze podkování koní. Podkovář se musí na základě informací o koni (plemeno, věk, způsob využívání, povrch, po kterém se kůň nejčastěji pohybuje, vyhodnocení stávajícího stavu kopyt a další…), které má k dispozici, správně rozhodnout, kdy už je pro koně vhodné podkování. Úprava bosých kopyt je největší část vzdělání dobrého podkováře a vyžaduje kompletní znalost podiatrie, která zahrnuje anatomii koně a především distální části končetin, fyziologii a biomechaniku, spolu s podkovářstvím aplikovaným na kopyto.

 

Podle zákonů ČR může ošetřovat a upravovat bosá kopyta nebo je podkovávat pouze státem zkoušený podkovář. Výkon profese Podkováře lze na území ČR vykonávat pouze na základě živnostenského oprávnění, a to jako řemeslnou živnost, za základě dosažení některé z profesních kvalifikací registrovaných v Národní soustavě kvalifikací, tj.:

Podkovář a zemědělský kovář (kód: 41-54-H/01) – učební obor

Podkovář (kód: 41-99-H/02) – učební obor

Europodkovář (kód: 41-031-H) – profesní kvalifikace

Podkovář specialista (kód: 41-040-M) – profesní kvalifikace

získaných na buď základě absolvování příslušného studijního oboru na střední škole či učilišti, nebo na základě složení zkoušky před autorizovanou osobou dle zákona č. 179/2006 Sb., zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Při výkonu profese Podkováře je dále nutno dodržovat ust. zák. 246/1992 na ochranu zvířat proti týrání.  Všechny ostatní pokusy o získání oprávnění na úpravu kopyt jsou pouze obcházením zákonů a neschopností se toto náročné řemeslo naučit.

 

V případě provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce, musí tento splňovat výše uvedenou odbornou způsobilost, přičemž podnikatel je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu a musí s ním být v odpovídajícím smluvním vztahu. To znamená, že bez přítomnosti podkováře jako odpovědného zástupce nesmí člověk bez uvedené kvalifikace na kopyta sahat.

 

Významným faktem je skutečnost, že na stav kopyt a hlavně opotřebení rohoviny má rozhodující vliv prostředí, ve kterém se kůň pohybuje. Potvrzuje to naprosto jasně studie prof. Dr. Chrise C Pollita, BVSc, PhD a jeho týmu.  Tvar kopyta mustanga je dán prostředím amerických stepí a rozhodně nemohou mít stejná kopyta koně českého teplokrevníka a už vůbec ne koně importovaní z Německa, Belgie, nebo Holandska. Z toho logicky vyplývá, že metodu úpravy kopyt mustang trim je možné v našich podmínkách aplikovat pouze na skupinu asi 8% quarter a paint horse z celkového počtu koní v ČR. Většina těchto koní se již v česku narodila a kopyta se přizpůsobila místním podmínkám a proto je pro ně mustang trim bezpředmětný. Potom si tedy novodobí „trimmeři“ vymýšlejí různé teorie, proč tímto způsobem upravovat i kopyta českého teplokrevníka a dalších plemen, protože by jinak byli bez práce.

 

Všechny zainteresované osoby v péči o koně by si měly uvědomit, že nejdůležitějším ukazatelem při péči o kopyta je jejich pohoda a bezbolestný život. Kůň kulhající po bosém trimu, nebo po podkování podkovářem je rozhodně špatnou vizitkou provedené práce, a nejenom kopytář nebo podkovář, ale i majitel koně by se měl nad tím zamyslet. Kůň si totiž nemůže vybrat kdo mu bude upravovat kopyta, a tak za kulhajícího koně nese i jeho majitel svůj podíl.