Název (Diagnóza): 4.2.1. Kontraktura hlubokého ohybače a vytvoření špalkového kopýtka – kontraktury v kopytním kloubu u hříběte

                  1. Autor textů a fotografií a zhotovitel práce:  Ing. Jindřich Vinčálek, CE-F

                   Místo zhotovení:   Hřebčín Měník

               2. Literární přehled:   Podkovářství, ISBN: 978-80-7490-052-5,  Tisk Pálka 2015

               3. Data pacienta č. 4.2.1.

                   Plemeno:   Český teplokrevník

                   Pohlaví:   Hřebec

                   Věk:   Narozen 28.5.2015

                   Barva:    Albín

                   Pracovní využití:    Odchov a výcvik v testační odchovně hřebců

4. Anamnéza:

  • Potíže, na které si majitel stěžuje: Hříbátko stojí pravou přední končetinou na hrotu kopyta a má pohybové problémy.

  • Doba trvání potíží: cca 8 týdnů

  • Ustájení: V boxe s matkou

  • Stelivo: Sláma

  • Frekvence úpravy kopyt: Žádná

  • Typ kování: Žádné

  • Kulhání, případná diagnóza: Vzhledem k otlačenému hrotu kopýtka projevovalo hříbě kulhání 3.- 4. stupně a jevilo značnou nepravidelnost pohybu

  • Potíže, na které si majitel stěžuje: Hříbátko stojí pravou přední končetinou na hrotu kopyta a má pohybové problémy.

  • Doba trvání potíží: cca 8 týdnů

  • Ustájení: V boxe s matkou 

  • Krmivo: Hříbě je v 6 měsících sající, dokrmováno spolu s matkou senem, senáží a pastvou

  • Stelivo: Sláma

  • Frekvence úpravy kopyt: Doposud žádná, pouze majitel sám snižoval patky 

  • Typ kování: Žádné

  • Kulhání, případná diagnóza: Vzhledem k otlačenému hrotu kopýtka projevovalo hříbě kulhání 3.- 4. stupně a jevilo značnou nepravidelnost pohybu.

4. Anamnéza:
  • Charakteristika změn: Vlivem zkrácení hlubokého ohybače a jeho přídatné hlavy došlo k flexní deformitě kopytního kloubu. Vlivem nezatěžování patek došlo k zúžení postranních a patkových částí kopýtka.

  • Tvar kopyta  a patologické změny: V porovnání s levým kopýtkem je pravé užší s vysokými patkami a nabývá        trojúhelníkový tvar. Klouby na distální části končetiny vykazovaly zánětlivé procesy růstových zón (epifyzitidy).

  • Postoj končetiny: Vlivem tahu zkráceného hlubokého ohybače došlo k prolomení osy končetiny v karpu směrem dozadu a k vývoji čtvrtého stupně špalkového kopýtka. Dorzální stěna směřovala k zemi pod úhlem více než 90°.

  • Zhodnocení úpravy: Kopýtko bylo zanedbané.

5. Popis případu:
6. Zvolená opatření: 
  • Zvolená úprava kopyt: 1. ošetření proběhlo ve stáří 5,5 měsíců stáří hříběte. Bylo provedeno maximální snížení patek a vyrovnání dorzální stěny.

  • Příprava podkovy: Pro podkování byla zvolena dostatečně dlouhá dostihová zadní pantoflice se dvěma čapkami, která byla zúžená mezi čapkami tak, aby dorzální oblouk podkovy při přilehnutí čapek na kopýtko přesahoval dorzální nosný okraj kopyta o dva cm. Tím byla vytvořena dorzální extenze působící na prodloužení hlubokého ohybače. Přesahující ramena byla na úrovni patkových hran zkována do ozubů, které zpočátku vytvářejí podporu sníženým patkám tak, aby bylo usnadněno došlapování kopyta na patky a jejich zatěžování.

  • Podkování:   Natvarovaná podkova byla přibita v postranních až patkových částech kopýtka. Takto připevněná podkova částečně omezuje tah hlubokého ohybače na závěs kopytní stěny v dorzální části kopýtka a snižuje riziko vzniku mechanické laminitidy.

  • Veterinární opatření:   Po konzultaci s veterinárním lékařem byla prozatím odložena desmotomie přídatné hlavy hlubokého ohybače a doporučena podkovářská péče.

  • Zásady další péče (důležitá je spolupráce s chovatelem:

  • Okamžitý odstav hříběte od matky

  • ustájení na tvrdém povrchu,

  • organizovaný pohyb (provádění),

  • omezená krmná dávka,

  • zateplovací bandáže a podávání analgetik pro omezení bolestivosti.

7. Vývoj změn

Efekt 1. zvolené úpravy kopyt se projevil již po 6 měsících podkovářské a chovatelské péče. Během 6-ti úprav a podkování byly snižovány patky a postupně odstraněny ozuby. Dorzální stěna pozitivně měnila úhel se zemí.

Změny ve volbě podkov a podkování:

  • Duben 2016 – Hřebeček byl podkován Dr. Hansem Castelijnsem. Byla použita podkova z hliníkového plechu s odnímatelnou podporou patek a polstrem Luwex Premium pro podporu chodidla a spodní plochy kopytní kosti.
     

  • Efekt 2. podkovářského opatření: Hliníková podkova s výraznější dorzální extenzí měla pozitivní vliv na prodloužení hlubokého ohybače. Po 14 dnech byla odstraněna podpora patek a tímto způsobem bylo kopyto podkováno 2x v intervalech 5-ti týdnů.

 

Dlouhá extenze v dorzální části kopyta prodlužuje překlápění a napomáhá k natahování hlubokého ohybače. Došlap na maximálně snížené patky umožňuje odnímatelná podpora patek. Je nutné dodržet organizovaný pohyb.

Další podkování byla opět prováděna na dostihovou pantoflici s dorzální extenzí. Během druhého roku stáří hříběte s postupným prodlužováním hlubokého ohybače byla postupně zmenšována dorzální extenze podkovy až na přesah 2-5 mm.

Výsledek péče – Result of the care

Podkovávané kopyto mělo sice užší tvar, ale příznivé zaúhlování dorzální stěny. Při pokusu ponechat jej nepodkované, rychle došlo k částečnému návratu ke špalkovému kopytu a poškození kopytní stěny.  

Odstup krátké přídatné hlavy hlubokého ohybače způsobuje prolomení karpu dozadu a úpon hlubokého ohybače zvětšuje palmární úhel kopytní kosti. Dorzální stěna je za 90 °, kopýtko stojí na hrotu a patky nemají kontakt se zemí.

Ani maximální zatížení končetiny není schopné prošlápnout kopytní kloub. Patky zůstávají více než 4 cm nad úrovní došlapu.  Při pohledu z boku je vidět velké prolomení osy prstu dopředu. Na pravém obrázku je velmi dobře vidět ochozenou plošku na hrotu kopyta. Bolestivost při palpaci prozrazuje slabou vrstvu rohoviny a otlačení škáry .

Růstové zóny spěnky a karpu vykazují zánětlivé procesy růstových zón (epifyzitidy), způsobené nadměrným růstem dlouhých kostí. Tento problém může být způsoben nejen dietetickými chybami chovatele, ale také třeba nadměrným pohybem hříběte.

Efekt 1. způsobu zvolené úpravy a podkování postiženého kopýtka se projevil již po 6 měsících podkovářské a chovatelské péče. Během 6-ti úprav a podkování byly snižovány patky a postupně odstraněny ozuby.

 

Dorzální stěna pozitivně měnila úhel se zemí.

Pohled zespodu, z boku, a zeshora na kopýtko po 2. změně podkování na hliníkovou podkovu s odnímatelnou podporou patek

Hřebec mohl být až ve stáří dvou let zařazen do stáda.

8. Současný stav 

V současném stáří téměř tří let je mladý kůň podkován na obě přední končetiny lehkou pantoflicí. Poprvé byl interval podkování prodloužen na 8 týdnů.

  1. Při pohledu na pravé kopyto z boku před překováním (1. obr. zleva) je patrné, že interval podkování byl prodloužen na 8 týdnů a kopyto má tvar špalkového kopyta 3. stupně. Typickými znaky jsou prolomená osa prstu dopředu, prohnutá dorzální stěna a vysoké patky.

  2. Levé kopyto při pohledu z boku (obr. uprostřed) má ostroúhlejší tvar s mírně podsunutými patkami a osa prstu je lehce prolomena vzad.

  3. Na obrázku obou předních končetin zepředu před překováním (obr. vpravo) je velmi dobře vidět rozdílnou délku prstů obou končetin

  1. Pravé kopyto při pohledu zespodu před překováním (vlevo): Projevem krátkého hlubokého ohybače jsou méně zatěžované patky a celá palmární část kopyta. Kopytní mechanismus není plně funkční a proto se kopyto vyvíjí jako úzké. Předozadní rovnováha je posunutá do přední části tak, aby delší hrot kopyta neustále vytvářel extenzi hlubokému ohybači.

  2. Levé kopyto při pohledu zespodu před překováním (vpravo): Dvoučapková podkova na levém ostroúhlejším kopytě je posunutá za přední okraj kopyta a i po 8 týdnech ještě podporuje správnou předozadní rovnováhu.

  1. Pravé kopyto při pohledu z boku po podkování (obr. vlevo): Maximálním snížením patek a vyrovnáním dorzální stěny došlo ke značné nápravě tvaru kopyta i prolomení osy prstu dopředu. Podkova byla usazena přední hranou na dorzální hranu nosného okraje kopyta. Protože je kůň téměř tříletý, není již vhodné vytvářet podkovou příliš velkou dorzální extenzi, naopak v příštích podkováních bude nutné postupně usnadňovat překlápění, aby nedošlo k poškození dospívající končetiny. Podkova je v patkách poněkud kratší, protože při nárůstu patek hrozí její stržení.  

  2. Levé kopyto při pohledu z boku po podkování (obr. uprostřed): Nosný okraj kopyta byl v dorzální části snížen poněkud více než v patkách, což vyrovnalo osu prstu. Dvoučapková podkova byl posunuta přední hranou za dorzální hranu nosného okraje  a delší ramena podkovy byla zvednuta do stíhavky.   

  3. Obě přední kopyta při pohledu zepředu po podkování (obr. vpravo): Popsanou úpravou kopyt bylo dosaženo částečné vyrovnání délky prstů obou končetin, avšak poměr délky spěnky a kopyta obou končetin není možné žádným způsobem vyrovnat

  1. Pravé kopyto při pohledu zespodu po překováním (vlevo): Snížením patek a vyrovnáním dorzální stěny bylo dosaženo podstatně lepší předozadní rovnováhy a rovněž poněkud lepší prostornosti kopyta a podkovy

  2. Levé kopyto při pohledu zespodu po podkování (vpravo): Zpět posunutá podkova podpořila správnou předozadní rovnováhu. Ramena podkovy by mohla být delší, ale v měkkých výbězích a stádovém odchovu by hrozilo její stržení.

Náprava překlubního kopýtka u hříbat velmi obtížná, zvláště je-li končetina zanedbávaná a efekt zkracování hlubokého ohybače dlouhodobý. Téměř vždy končí trvalými změnami na končetinách a omezením ve využívání koně v dospělosti. Konzervativní metody léčby vyžadují abnormální péči majitele i podkováře, což je v praxi krátce po narození velmi často zanedbáváno. 

9. Závěrem pro praxi

PODKOVÁŘSKÁ ŠKOLA s.r.o. Všechna práva vyhrazena © 2019. Proudly created with Wix.com

www.masterfarriererasmus.com / Lelekovice / Jihomoravský kraj / Czech republik, e-mail: vinca.ina@gmail.com, tel: +420 604 799797

  • Facebook Social Icon