Název (Diagnóza): 8.4.1. CHRONICKÁ LAMINITIDA PŘEDNÍCH KONČETIN CHOVNÉ KLISNY

          1.  Autor textů a fotografií a zhotovitel práce:  Ing. Jindřich Vinčálek, CE-F

             Místo zhotovení:                                       Hřebčín Měník

          2. Literární přehled:   Podkovářství, ISBN: 978-80-7490-052-5,  Tisk Pálka 2015

        3. Data pacienta č. 8.4.1.

            Plemeno:              Irský cob

            Pohlaví:                Klisna

            Věk:                     7 let

            Barva:                  Černobílá straka

            Pracovní využití:   Chov - klisna je 8 měsíců březí a rekreační ježdění

  • Potíže, na které si majitel stěžuje: Majitelka vlastní klisnu tři roky a přibližně před rokem došlo k první epizodě laminitidy. Klisna, dosud na boso, byla podkována a bolesti byly léčeny Equipalazonem. Po odeznění bolestivosti kopyt byla klisna opět převedena na boso a byla připuštěna. V prosinci 2017 došlo  k recidivě laminitidy patrně z důvodu hormonálních změn při březosti a značné obezity klisny. Byla zaznamenána zvýšená bolestivost kopyt zejména při pohybu po nerovném povrchu a vystavování předních končetin. RTG vyšetření potvrdilo chronické schvácení.

  • Doba trvání potíží: cca 10 týdnů

  • Ustájení: Velký box s výběhem 

  • Krmivo: Seno, jádro, senáž

  • Stelivo: Silná vrstva pilin

  • Frekvence úpravy kopyt: Pravidelné v intervalu 8 týdnů

  • Typ kování: Klisna nebyla podkována

  • Kulhání, případná diagnóza: Při předvedení vykazovala klisna bolestivost kopyt předních končetin a především na nerovném povrchu kulhání 2.- 3.stupně. Předním končetinám částečně chyběla zadní fáze pohybu a zadní končetiny podkračovaly pod tělo ve snaze podchytit nadměrnou hmotnost koně. Všechny končetiny došlapovaly mírně na patky (viz. videa č. 1 - 2)

4. Anamnéza

Video č. 1.

Video č. 2.

5.1. Charakteristika změn:

Největší změny byly patrné na RTG snímcích (viz. obr. č. 1 a 2). Osy kostí prstů byly v kopytních kloubech jen nepatrně prolomeny dopředu a rotace kopytních kostí obou předních končetin byla jen velmi mírná. Přední okraje kopyt byly předsunuty téměř 8 cm před hrot kopytních kostí, což znamená velkou kapsulární rotaci, která na levém kopytě dosáhla hodnoty 27° a na pravém kopytě 31°. Vlivem narostlých patek se zvýšil palmární úhel levé kopytní kosti na 17,5°a pravé na 20,5°. Strmé postavení kopytních kostí bylo hlavním důvodem resorbce značné části jejich hrotů. Podle umístění nutričního kanálu dosáhl úbytek až 20% jejich původní délky. U levého ostroúhlejšího kopyta byl větší pokles kopytní kosti 19 mm a menší tloušťka chodidla 17 mm, naopak u pravého strmějšího kopyta byl pokles kopytní kosti 16 mm a tloušťka chodidla 19 mm. Tloušťka chodidla na obou kopytech byla dostačující.

Obr. č. 1 - RTG levé přední kopyto

Obr. č. 2 - RTG pravé přední kopyto

5. Popis případu

5.2. Tvar kopyta a patologické změny

Obr. č. 3. 

Obr. č. 4. 

Obr. č. 5. 

Obr. č. 6. 

Kopyta předních končetin klisny vykazovala typické změny při chronické laminitidě (viz. Obr. 3 - 8). Konkávní prohnutí rohové stěny bylo největší v dorzální části, kde kopytní stěna tvořila „střevíc“ typický pro chronicky schvácená kopyta. Růstové kroužky kopytní stěny jsou na obou kopytech v dorzální části užší a směrem k patkám se rozšiřují (viz. Obr. 5 - 6).

Obr. č. 7. 

Obr. č. 8. 

Chodidla obou kopyt jsou plochá a před hrotem střelu vykazují mírné konvexní vyklenutí vlivem tlaku pokleslých kopytních kostí. Porušená bílá čára po celém obvodu nosného okraje u obou kopyt dokládá velký rozsah poškození závěsu kopytních kostí a jejich poklesnutí v rohovém pouzdře (viz. Obr 7- 8).

5.3. Postoj končetiny

Z důvodu dlouhé srsti rousů rostoucí již nad karpem nebylo možné postoje končetin přesně popsat. Podle vnitřně diagonálního tvaru kopyta, rozbíhavosti vnějších stěn kopyt a zatížení vnitřních patek lze odhadovat na vnitřní rotace prstu. Celé končetiny byly mírně předkročené.

5.4. Zhodnocení úpravy a podkování

Klisna nebyla podkována. Kopyta byla upravována před třemi týdny, ale úprava patrně již dlouho nebyla prováděna odborně. Bylo zanedbáno vyrovnání konkávně prohnutých kopytních stěn, které v dorzální části kopyt výrazně poškozovalo předozadní rovnováhu kopyt, znemožňovalo správné překlápění a zvyšovalo tah hlubokého ohybače na poškozený závěs kopytních kostí. Vysoké patky zvětšovaly palmární úhel kopytních kostí a došlo k poškozování jejich hrotů.

Obr. č. 9. - Pravé přední kopyto

Obr. č. 10. - Pravé přední kopyto

Obr. č. 11. - Pravé přední kopyto

Obr. č. 12. - Pravé přední kopyto

Obr. č. 13. - Pravé přední kopyto 

Obr. č. 14. - Pravé přední kopyto

Obr. č. 15. - Pravé přední kopyto

Obr. č. 16. - Pravé přední kopyto

6.1. Zvolená úprava kopyt (viz. obr. 9 - 20):

Pro usnadnění práce byla z dorzální části konkávně prohnuté kopytní stěny štípacími kleštěmi odstraněna přebytečná rohovina. Pomocí rašple byla vytvořena nová rovina dorzální stěny paralelní s dorzální plochou kopytní kosti. Rovněž boční stěny byly vyrovnány svisle ke korunkovému okraji. Na chodidlové ploše obou kopyt byly sníženy patky tak, aby se rovina nového nosného okraje přiblížila spodní ploše kopytní kosti a zmenšila se velikost palmárního úhlu. Tloušťka chodidel byla zachována. 

Obr. č. 17. - Levé přední kopyto

Obr. č. 18. - Levé přední kopyto upravené před podkováním 

Obr. č. 19. - Levé přední kopyto upravené před podkováním 

Obr. č. 20. - Levé přední kopyto upravené před podkováním 

6.2. Příprava podkovy (viz. obr. 21- 24):

K podkování obou kopyt byla zvolena podkova Egui Librium se dvěma čapkami a překlápěcím svahem v dorzální části. Za posledními otvory pro podkováky byly probity ještě další otvory pro bezpečné přibití podkov v patkových částech kopyt. Natvarování podkov musí být provedeno tak, aby zadní hrana překlápěcího svahu podkovy byla posunuta téměř na úroveň hrotu kopytní kosti na chodidle. Maximální překlápění omezí tah hlubokého ohybače, což zmenší nárůst patek a riziko dalšího poškozování závěsu kopytní kosti. Pro podporu chodidel a pokleslých kopytních kostí byl mezi ramena podkov navařen srdčitý zámek. 

Obr. č. 21. - 22. Připravená pravá přední podkova při pohledu vně i zevnitř 

Obr. č. 23. - 24. Připravená pravá přední podkova při pohledu vně i zevnitř 

6.3. Podkování

Obr. č. 25: Pravé kopyto při pohledu z boku. Před přibitím natvarovaných podkov byly srdčité zámky nastaveny tak, aby vytvářely aktivní tlak na střel. To znamená, že když dosedne zámek na střel, tak plocha ramen ještě nedosedá na plochu patek a tvoří mezeru 3 – 5 mm.

Obr. č. 26. - 27. Obě podkované přední končetiny při pohledu zepředu

Podkovu přibijeme na dva podkováky a necháme na ni koně dostoupnout. Potom přibijeme druhou podkovu na dva podkováky a opět končetinu zatížíme. Teprve po chvíli přibijeme podkovy na všechny ostatní podkováky a přitáhneme je k nosnému okraji kopyt. Takto zajistíme aktivní podporu spodní ploše klesající kopytní kosti. Polstr prozatím nebylo možné použít, protože mezi plochými chodidly a zámky nebylo dostatečné místo.

Obr. č. 28. - 29. Obě podkované přední končetiny při pohledu z boku

Obr. č. 30. - 31. Obě podkované přední končetiny při pohledu z boku

6.4. Veterinární opatření a zásady další péče: 

Prozatím nebyla žádná veterinární opatření doporučena. Bylo doporučeno i nadále ustájení na vysoké vrstvě hoblin, klidový režim s kontrolním prováděním po měkkém povrchu. Přes pokročilou březost klisny je nutné rapidně omezit její obezitu.

6. Zvolená opatření

8.1. Efekt 1. zvolené úpravy kopyt:

Klisna nebyla již téměř rok podkována a zvolený způsob podkování je schopen respektovat současné potřeby kopyt pro zahájení léčebných procesů a růstu kvalitní rohoviny. Úprava kopyt podle pravidel pro schvácená kopyta radikálně napravila zanedbanou rovnováhu kopyt a končetin, což se časem projeví na rovnoměrnějším nárůstu rohoviny a zpevnění závěsů kopytních kostí obou postižených končetin. Odstraněním rohoviny prohnutých stěn a odhalením rozšířené bílé čáry v dorzálních částech kopyt však momentálně ztratila kopyta část své nosnosti, což se projevilo dočasnou mírnou nekomfortností pohybu.

    

8.2. Efekt a výsledek 1. podkovářského opatření:

Podkovářská léčba schvácených kopyt je velmi zdlouhavý proces a nelze podkovářská opatření po prvním podkování hodnotit.

Dlouhodobě špatně upravované chronicky schvácené kopyto je vždy při prvních opatřeních směřujících k nápravě zpočátku problém. I u ošetřované klisny se bezprostředně po podkování projevil vliv výše popsaných změn a při předvedení po podkování byl její pohyb dočasně méně komfortní než před podkováním (viz. níže uvedené video č. 3 - 4)

U schvácených není možné po prvním ošetření kopyt dělat závěry. První stabilní výsledky se mohou dostavit nejdříve po 12 – 18 měsících. Tuto kazuistiku však budeme i nadále doplňovat.

9. Závěrem pro praxi
8. Vývoj změny

PODKOVÁŘSKÁ ŠKOLA s.r.o. Všechna práva vyhrazena © 2019. Proudly created with Wix.com

www.masterfarriererasmus.com / Lelekovice / Jihomoravský kraj / Czech republik, e-mail: vinca.ina@gmail.com, tel: +420 604 799797

  • Facebook Social Icon