Název (Diagnóza): 4.1.1. Vrozená laxita zadních končetin hříběte v kopytním kloubu a vbočený prst pravé zadní končetiny

                  1. Autor textů a fotografií a zhotovitel práce:  Ing. Jindřich Vinčálek, CE-F

                   Místo zhotovení:   Hřebčín Měník

               2. Literární přehled:   Podkovářství, ISBN: 978-80-7490-052-5,  Tisk Pálka 2015

               3. Data pacienta č. 4.1.1.

                   Plemeno:             Český teplokrevník

                   Pohlaví:               Hřebec

                   Věk:                     Narozen 27.3.2013

                   Barva:                 Tmavý hnědák

                   Pracovní využití:  Odchov a výcvik v testační odchovně hřebců

  • Potíže, na které si majitel stěžuje: Hříbě ve dvou týdnech stáří leží a odmítá pohyb, při předvedení chodí zadními končetinami po patkách.  Měkké patky obou zadních končetin jsou silně otlačené a poškozené do hlubokých ran (viz. obr.č.1)

  • Doba trvání potíží: od narození, akutně 4-5 dní

  • Ustájení: V boxe s matkou 

  • Krmivo: Hříbě je sající

  • Stelivo: Sláma

  • Frekvence úpravy kopyt: Doposud žádná

  • Typ kování: Žádné

  • Kulhání, případná diagnóza: Hříbě převážně leží a pohyb zadních končetin je i na měkkém povrchu bolestivý.

4. Anamnéza:

Obr. č. 1.: Silně otlačené měkké patky

  • Charakteristika změn: Laxní deformity v kopytním kloubu vznikají často u hříbat dříve narozených nebo narozených v zimních měsících. Jsou dány delším hlubokým ohybačem vzhledem k dlouhým kostem končetiny. Častěji postihují zadní končetiny, protože přídatná hlava hlubokého ohybače je podstatně slabší, než na předních končetinách. Laxní stavy podporuje celková menší osvalenost hříbat po narození.

  • Tvar kopyta  a patologické změny: Zadní končetiny hříběte mají příznaky velké laxity, hlavně v kopytních kloubech. Hříbě stojí na patkových hranách a měkkých patkách, které jsou na obou končetinách silně poraněny. Chodidlové plochy jsou zvednuty od země hrotem kopyta 4 až 5 cm. Prst pravé zadní končetiny je o 12° vbočený od svislé osy končetiny (viz. obr. 2., 3., 4.).

  • Postoj končetiny: Tvar kopýtek ještě nebyl zatížením končetin příliš změněn. Patkové hrany byly podsunuty dopředu a měkké patky silně poškozeny od kontaktu se zemí (viz. obr. 5., 6.).

  • Zhodnocení dosavadní úpravy či podkování: 

  • Kopýtka hříbat je možné upravovat od 7 – 10 dní stáří až se ochodí řasnatá rohovina, kterou je po porodu pokryto chodidlo a střel. Doposud nebyl na úpravu kopýtek dostatečný časový prostor, hříbě nebylo doposud podkováno a ani mu nebyly nalepovány extenze.

5. Popis případu:

Obr. č. 2. a 3.: Chodidlové plochy jsou zvednuty od země hrotem kopyta 4 až 5 cm

Obr. č. 4.: Prst pravé zadní končetiny je o 12° vbočený od svislé osy končetiny.

Obr. č. 5. a 6.: Patkové hrany byly podsunuty dopředu a měkké patky silně poškozeny od kontaktu se zemí

  • Zvolená úprava kopyt – Trimming:

       Vzhledem ke stáří hříběte 11 dní byla úprava kopýtek nepatrná. Patky nebylo možné příliš

       snižovat, protože hrozilo riziko dalšího poškození měkkých patek.  Z chodidel a střelů byla

       odstraněna pouze neošlapaná hříběcí rohovina tak, aby kontakt s podkůvkou byl pevnější.

       Kopytní stěny obou kopýtek jsme pilníkem a smirkem očistili do výšky nalepovacího lemu

       podkůvek (viz. obr. č. 7.).

Obr. č. 7.: Kopýtko očištěné do výšky lemu podkůvky

  • Příprava podkovy:

       Pro podkování byly zvoleny 2 typy Dallmerových nalepovacích podkov pro hříbata velikosti 1 s palmární extenzí na levou končetinu a

       s palmárně-laterální extenzí na pravou končetinu, protože na této končetině potřebujeme dvojí extenzní efekt. K nalepení jsme použili

       Superfast a proto jsme odstranili filcovou vrstvu z nalepovacího lemu. Na obou podkůvkách jsme museli v patkách snížit lem do ztracena,

       aby nezasahoval do poškozených měkkých patek. Před nalepením si přiložíme podkůvky ke kopýtkům a naznačíme si střed, a na pravé

       podkůvce pomocí volné poloviny lemu také šířku podkovy (viz. obr. č. 8.). Po úpravách volnou část lemu k základně přišroubujeme (viz. obr.

       č. 9.). Během úprav uržujeme podkůvky v čistotě a bráníme především jakémukoliv přenesení mastnoty. Je vhodné používat čisté rukavice,

       protože každá nečistota omezuje trvanlivost a kvalitu nalepení (viz. obr. č.10.).

Obr. č. 8.: Naznačení středu podkůvky a lemu

Obr. č. 9.: Přišroubování volné části lemu

Obr. č. 10.: Podkůvka připravená k nalepení

  • Podkování:

      Před vlastním nalepením si musíme být jisti, že kopýtko je suché a není mastné. Spolehlivější je kopýtka těsně před nalepením odmastit lihem

      a opatrně vysušit horkovzdušnou pistolí. Pro spolehlivé nalepení musíme mít zabezpečeno klidné stání hříběte alespoň 1 minutu v případě

      použití Superfastu. Metakrylátová lepidla tvrdnou 3 – 5 minut a proto je vhodné mít dostatek pomocníků na fixaci, nebo hříbě sedovat. Pokud

      je okolní teplota nízká, je vhodné před nalepením lepidlo i podkůvku zahřát horkovzdušnou pistolí na teplotu 25 – 30 °C. Superfast rychleji

      zatvrdne a teplý lem podkůvky se lépe přizpůsobí tvaru kopýtka. Potom při současné fixaci hříběcí končetiny naneseme přiměřené množství

      lepidla na nalepovací lem a podkůvku pod silnějším tlakem nasadíme na kopýtko na značku středu (viz. obr. 11. a 12.). Při optimálních

      podmínkách můžeme 1 minutě nechat hříbě na končetinu došlápnout. Nejprve jsme nalepili levou a potom pravou končetinu (viz. obr. 13.).

Obr. č. 11. a 12.: Nalepení podkůvky

Obr. č. 13.: Nalepení levého kopýtka

  • Veterinární opatření  a zásady další péče: 

       Veterinární opatření nebyla stanovena. Ustájení na pevném povrchu, pravidelná kontrola efektivnosti ortopedických opatření, úpravy a

       přelepování extenzních podkůvek po 7 - 14 dnech. Přiměřený pohyb musí vést k co nejrychlejšímu osvalení, protože silné svaly končetin

       ovládají šlachy ohybačů a přinášejí řešení laxity. Dalším důležitým faktorem je správná výživa zaměřená na růst dlouhých kostí. Nastartování

       růstu hříběte pozitivně vyrovnává nepoměr mezi kostmi a laxními šlachami.

6. Zvolená opatření
  • Efekt 1. zvolené úpravy kopyt:

       Efekt první úpravy kopýtek nemůže být hodnocen, protože ihned při prvním ošetření kopýtek musely být nalepeny podkůvky hlavně

       z důvodu ochrany poškozených měkkých patek. Při dalších úpravách je nutné snižovat patky a zkracovat hroty kopýtek a tak posunovat

       těžiště co nejvíce dozadu.

     

  • Efekt podkovářských opatření:

       Na laxní problémy v kopytních kloubech obou zadních končetin mělo nalepení podkůvek s palmárními extenzemi okamžitý efekt. Hříbátko

       začalo ihned zatěžovat celé plochy chodidel a bezbolestně se pohybovat (viz. obr. 14. a 15.). Dlouhodobější problém bylo vbočení prstu na

       pravé zadní končetině. I zde však byl viditelný efekt v působení laterální extenze použité podkůvky. Před nalepením podkůvky mělo vbočení

       prstu hodnotu 12° (obr. č. 17.) a po nalepení hodnota vbočení klesla na 6° při zatížení končetiny (Obr. č. 18.). 

Obr. č. 14. a 15.: Nalepení podkůvek s palmárními extenzemi mělo okamžitý efekt. Hříbátko začalo ihned zatěžovat celé plochy chodidel a bezbolestně se pohybovat.

  • Změny ve volbě podkov a podkování: 

      Volba nalepovacích podkůvek je jediná možnost pro hříbata v prvních měsících stáří.

      V prvních dvou měsících je efekt extenzí největší a hříbata se silně laxními deformitami

      končetin je nutné podpořit palmárními extenzemi co nejdříve. Nalepovací podkůvky je

      potřeba po 10 dnech přelepovat až do nápravy postoje.

   

Obr. č. 16.: Patky byly po 10 dnech zahojené

Obr. č. 17. a 18: Hodnota vbočení prstu před nalepením a po nalepení

  • Výsledek péče:

       Po druhém nalepení extenzních podkůvek byl efekt zvolených ortopedických opatření na laxní deformity dostatečný. Za 10 dní při prvním

       přelepování podkůvek byly patky již zahojeny (viz. obr. č. 16.). Ve 36 dnech stáří byly podkůvky odstraněny a hříbě se pohybovalo bez

       problémů s došlapem na celá chodidla.

Obr. č. 19. a 20.: Podkůvky je nutné přelepovat v intervalu 10-ti dní

Obr. č. 21.: Stav končetin ve dvou letech koně

                    při pohledu zezadu

V rámci další péče byla pravidelná kontrola a správná úprava kopýtek se zaměřením na vyrovnávání osy prstu pravé zadní končetiny. Ve dvou letech stáří měl mladý kůň končetiny rovné za pomoci vlastního vývoje podporovaného správnou podkovářskou péčí (viz. obr. 21.- 24.).

Obr. č. 22. a 24.: Zleva - Uspokojivý stav končetin dvouletého hřebce při pohledu zepředu a z boku díky včasné podkovářské péči 

7. Vývoj změn
9. Závěrem pro praxi

Podkovářské řešení laxních deformit má pouze podpůrný charakter. Výsledek je podmíněn dodržováním chovatelských zásad a pravidelnou podkovářskou péčí. Tím se rozumí úprava kopýtek hříbat po 5-10 dnech. Běžná úprava 1x za dva měsíce je i u zdravých hříbat naprosto nedostatečná.

PODKOVÁŘSKÁ ŠKOLA s.r.o. Všechna práva vyhrazena © 2019. Proudly created with Wix.com

www.masterfarriererasmus.com / Lelekovice / Jihomoravský kraj / Czech republik, e-mail: vinca.ina@gmail.com, tel: +420 604 799797

  • Facebook Social Icon